názorně odkryla, jak oba kandidáti podléhají dezinformacím, které oni sami dál šíří. Dezinformace šířil i moderátor Martin Řezníček, který navíc nepokládal důležité otázky, čímž upozadil podstatná fakta. Kromě toho Řezníček jasně ukázal, koho bude volit, neboť se často stavěl do role Babišova oponenta, přičemž pomáhal Pavlovi v jeho chabé argumentaci.

Babiš: „Vrchní okecávač“, který se zamotává do svých slov, neboťmskrývá své pravé úmysly a pouze se snaží u lidí vzbudit ten nejlepší dojem. Pojďme se nyní podívat na rozbor vyřčených dezinformací a zamlčených faktů, kterých si novináři nechtěli povšimnout.

Pavel dříve na sociální síti Twitter doporučoval vyslat na Ukrajinu vojáky NATO
a leteckou podporu, aby zabezpečili evakuační koridory a ochranu civilistů v nich,
přičemž připustil, že to může vést ke konfrontaci s Ruskem (viz kopie
twitterového příspěvku na konci dokumentu). Když mu Babiš v pořadu ČT jeho
doporučení z 8. března 2022 o vyslání vojáků NATO na Ukrajinu připomněl, tak
Pavel nejprve stroze, ale ztišeným hlasem reagoval, že to není pravda. Ale když
mu Babiš jeho tweet přečetl, tak se Pavel začal nesmyslně hájit, že Babiš
nepostřehl, že se v tom tweetu jedná o zajištění humanitárního koridoru a že to
tím pádem není o vyslání bojových jednotek a že by to tedy nebyla bojová mise.
A zde se Pavel dopustil hloupé dezinformace, či dokonce ukázky své odborné
nezpůsobilosti v hodnosti armádního generála, který prošel několika vysokými
funkcemi.

Pokud by byl Babiš v této věci znalý a moderátor Řezníček nestranný, tak měli
oba namítnout, zda by tam Pavel vyslal třeba vojenské kuchaře nebo obecně
vojáky beze zbraní a též bez ostrého střeliva, když mluví o nebojových jednotkách
a o nebojové misi. Pavel zřejmě neví, jaké je členění vojenských operací a nezná
termíny jako „válečné operace“ a „operace jiné než válka“, přičemž bojové
operace existují v obou prostředích (viz přiložený odborný výklad jako
samostatný dokument). Bojové úkoly se dokonce plní i v mírovém období.
Příkladem je strážní služba, kdy jsou vojáci vybaveni střelnými zbraněmi a ostrým
střelivem a kdy v rámci střežení vojenské techniky, vojenských objektů nebo
munice v muničních skladech mohou za určitých okolností proti nepovolaným
osobám tyto zbraně použít.

Avšak Pavel by do prostoru ozbrojeného konfliktu vyslal vojáky beze zbraní, aby
plnili nebojovou misi. Pokud by chtěl Pavel namítat, že by tuto nebojovou misi plnili se zbraněmi a ostrým střelivem, pak by to už nebyla nebojová mise. Navíc
by se zde muselo nutně počítat s případy, kdy se vojáci budou muset chránit a
bránit před jinými ozbrojenými skupinami i jednotlivci, kteří by nemuseli
pocházet jenom z ruské strany. To znamená, že vždy, kdy je nutné předpokládat
použití zbraní, je zároveň nutné takovou misi považovat za bojovou, a tak k ní při plánování, přípravě i provedení také přistupovat. Generál si to zřejmě popletl s
aktivitami vojáků během povodní na území ČR (ale i tam, pokud to nebylo
spojeno s odstraňováním škod, ale např. s hlídáním majetku v opuštěných
domech, byli vojáci vyzbrojeni a tvořili s policisty společné hlídky). Bylo trapné,
když se Pavel hájil tím, že Babiš nepochopil obsah tweetu, přitom on sám odhalil,že toho nepochopil mnohem více a že navíc o smyslu svého vyjádření
dezinformoval.

Moderátor Řezníček se vložil do debaty ohledně vyslání vojáků na Ukrajinu a řekl,
že nemá důvod hájit kohokoli z nich, ale hned doplnil, že slyšel dřívější rozhovor
s panem Pavlem, kde Pavel hovořil o tom, že právě vyslání vojáků NATO na
Ukrajinu by mohlo vést k eskalaci konfliktu. Dále Řezníček zdůraznil, že je to
pravý opak toho, co tvrdí Babiš. Řezníček se zde snažil obhajovat Pavla tím, že
Pavel nemohl chtít vyslat vojáky NATO na Ukrajinu, protože v jednom rozhovoru
řekl, že vyslání vojáků NATO by mohlo vést k eskalaci konfliktu. Tady si ale
Řezníček naběhl, neboť ukázal svou nepřipravenost a také svou angažovanost
jako by byl členem týmu gen. Pavla.

Na Pavlův tweet totiž reagovalo několik lidí, kterým Pavel odpovídal. Na jednu
námitku Pavel odpověděl, že poskytnutí vojenské ochrany NATO humanitárním
aktivitám na Ukrajině by samozřejmě mohlo vést ke konfrontaci s Ruskem, ale
doplnil, že v takovém případě by to bylo vždy Rusko, kdo by byl agresorem (viz
kopie twitterového příspěvku na konci dokumentu). Toto Pavlovo písemné
sdělení je v příkrém rozporu s obhajobou vedenou Řezníčkem. Pavel ve svém
tweetu potvrdil, že by vojáky NATO na Ukrajinu poslal, i kdyby to mělo vést
k přímé konfrontaci sil. Takže Řezníčkova obhajoba se zhroutila, čehož si však
povšiml jen málokdo, a to tím spíš, že na to nedokázal adekvátně a důrazně
poukázat ani Babiš. Řezníček by udělal lépe, kdyby se nezapojoval jako obhájce

a držel se pouze moderování debaty. A pokud se Pavel pokaždé vyjadřuje jinak
nebo svá vyjádření s odstupem času interpretuje odlišně, pak je nutné ho
považovat za nespolehlivou osobu, a tím i za nespolehlivého budoucího politika.
Další dezinformace budou rozebrány v následujících příspěvcích (týká se kauzy
„Vrbětice“, lustrací a článku 5 Severoatlantické smlouvě).

Moderátor Martin Řezníček vrbětické téma uvedl tím, že prezident Zeman
po tomto „útoku“ prohlásil, že je v této kauze více vyšetřovacích verzí. Dále
Řezníček pokračoval s připomenutím, že Babiš tehdy jako premiér řekl, že se
jednalo o útok na zboží, ale že se záhy za tuto formulaci omluvil. Poté se Řezníček
obou kandidátů zeptal, co se podle jejich názoru ve Vrběticích stalo.
Pavel odpověděl, že to komentoval jako akt terorismu, a protože to podle něj
byli pracovníci vojenské zpravodajské služby, které vydávají příkazy nejvyšší
politická místa, tak lze podle Pavla s jistotou říci, že to byl akt státního terorismu
Ruska proti České republice (Pavel byl tehdy ve funkci náčelníka GŠ AČR). Babiš
na otázku odpověděl, že to byl určitě teroristický akt. Babiš, jak je jeho zvykem,
se rychle přizpůsobil hlavnímu politickému trendu a převzal falešnou rétoriku,
přičemž mu vůbec nevadilo, jak tuto kauzu hodnotí Policie ČR.

Vážný problém je v tom, že odpovědi obou kandidátů jsou v příkrém rozporu
s tím, jak incident ve Vrběticích hodnotí orgány činné v trestním řízení. Policie ČR
incident ve Vrběticích nikdy nekvalifikovala jako trestný čin teroristického útoku,
a to ani po údajném zapojení ruských vojenských zpravodajců. Kauza je stále
řešena jako obecné ohrožení – s následkem smrti dvou osob, za což je vyšší
trestní sazba (policie může max. řešit, zda se jednalo o čin úmyslný, nebo
nedbalostní). Navíc kriminalisté stále nedisponují relevantními důkazy o zapojení
cizí zpravodajské služby a nepotvrzené informace či domněnky od BIS nemohou
přirozeně postačovat k tomu, aby byl někdo obviněn a trestně stíhán. Přesto
čeští politici, česká generalita a s nimi i oba kandidáti na prezidenta republiky
veřejně prohlašují, že se jednalo o akt terorismu, nebo dokonce o akt státního
terorismu.

Zdá se to být neuvěřitelné, ale na druhou stranu už nám vláda a jí podřízená
zpravodajská služba ukázaly, že jim nečiní problém přisvojit si pravomoci policie
a soudu (což je trestným činem) a rozhodovat o tom, komu bude zakázána
podnikatelská činnost v provozování odborného analytického webu, takže proč
by si vrcholní politici a ti, kteří na tyto pozice kandidují, nemohli sami namísto
orgánů činných v trestním řízení stanovovat, o jaké trestné činy se jedná, a to
zvláště v případech spojených s prosazováním určité jednostranné politiky.
V této záležitosti pochybil i Řezníček, jelikož zamlčel fakt, že policie tuto kauzu
jako terorismus nevede a nikdy nevedla. Pokud by byl opravdu nestranným a
nezávislým moderátorem, tak by musel na odpovědi obou kandidátů tuto
důležitou skutečnost namítnout. Jenže Česká televize je zapojena do šíření jedné
politické propagandy, která udává jednostranný a falešný výklad některých
událostí tak, aby se to vše hodilo do nastaveného politického trendu Západu.
A Česká televize tímto způsobem do této propagandy přispívá. Proto Řezníček
o policejní pravdě pomlčel, a naopak se přidával na stranu dezinformace o
státním terorismu.

Řezníček své jednostranné politické nastavení naznačil už tím, že hned v úvodu
o vrbětické kauze mluvil jako o útoku. A dále svou předpojatost potvrdil, když
Babiš zmiňoval, že hlavní chybou bylo to, že armáda tyto sklady pronajímala
soukromé firmě, která obchodovala s vojenským materiálem. Řezníček na
Babišova slova oponoval otázkou, zda ten problém není v tom, že tady zaútočili
dva členové ruské služby. Tímto Řezníček potvrdil svou roli televizního
dezinformátora namísto toho, aby jednal jako profesionál. Z čeho Řezníček
vychází, když policisté mají pouhé neprokázané podezření a jsou stále jen ve fázi
prověřování a shromažďování? (I když nevím, co ještě chtějí shromáždit – po
takové době mohou shromáždit už jenom další vykonstruované stopy a
domněnky od BIS.) Policisté stále jenom prověřují, ale vůbec nevyšetřují, protože nemají co vyšetřovat.

Je ubohé, když politici, novináři a televizní redaktoři bez skrupulí šíří
dezinformace či též „fake news“, a to často jenom proto, aby si zachovali svou
kariéru a výhodný finanční příjem (nevěřím tomu, že by bylo tolik hloupých a ideologicky přesvědčených či politicky indoktrinovaných lidí). Ještě ubožejší ale
je, když na tyto falešné informace naskakují kandidáti na prezidenta republiky.